Co prozatím nabídly dotace na elektromobilitu v ČR?

Co prozatím nabídly dotace na elektromobilitu v ČR?

Otázka dotování rezonuje celým vyspělým světem. Vlády se různým způsobem tu snaží opravdu posunout rozvoj v nějaké oblasti, tu jen přihrát malou domů svým příznivcům, tu dokonce uplatit nepokrytě plošně svoje voliče.

V rámci elektromobility, která přiváží do měst čistý vzduch a ticho bez vibrací, tomu není jinak. Zatímco spalovací vůz zamoří vše, kudy projede a všude, kam dojede, hlukem, jedy a vibracemi, od elektromobilu se toho nedočkáme. Proto v mnoha velkoměstech světa dotují pěší přesun, elektrifikovanou městskou hromadnou dopravu, individuální cyklistiku, sdílenou cyklistiku formou stojanů s bicykly k zapůjčení a v poslední době i bicykly elektrické a městské elektromobily. Ukázkově je to vidět v Paříži, jejich systémy Vélib a Autolib okopírovala mnohá města.

S rozvojem elektromobility v osobních vozech začaly některé vlády dotovat jejich pořízení či provoz. Nejdále zašlo Norsko, odpouštějící nakupujícím jak vysokou DPH, tak registrační poplatek. A navrch dávající nabíjení ve městech zdarma, parkování na placených parkovištích zdarma, využívání vyhrazených pruhů silnic pro hromadnou dopravu a taxi, o vjezdech do jinak zakázaných center měst nemluvě. Jinde vlády sáhly pro jednorázové úlevě v řádech tisíců eur při nákupu, což je příklad nejen Francie či Německa, ale i sousedního a nám bližšího Slovenska. Zde dostanete podporu 5 tisíc eur rozloženu do 3 let, aby se zabránilo přeprodejům aut po zakoupení. Všechny vlády se snaží současně preferovat svůj trh a výrobce, takže ve Francii kraluje nákupům domácí Renault ZOE, v Německu se snaží stropem pořizovací ceny milion korun cílit na domácí BMW, Smart, Mercedes a VW.  A ještě požadují od výrobců spoluúčast na dotaci. Slovensko alespoň omezuje nákup nutností oficiálního zastoupení značky v zemi.

Česká republika, jako už mnohokráte předtím, jde svojí specifickou třetí cestou. Dražší, byrokratičtější, složitější. Směšnější, chtělo by se říci, kdyby to nebylo k pláči. Místo jednoduché nárokové dotace, spoluúčasti prodejců či jiné administrativně a pro lidi, firmy i instituce přijatelné formy, tu máme opět oblíbené korupční projektové financování. Pro občany nic, pokud za dotaci neberete donedávna levný paušál za přístup k nabíjecím stojanům polostátního ČEZu, který ovšem v lednu 2017 trojnásobně podražil. Či nejlevnější povinné ručení pro elektromobily a v případě podnikatelů neplacení silniční daně, což ale platí i pro vozy s plynovým pohonem. Firmám – dokonce ve dvou kolech od roku 2016 –  a obcím od podzimu 2016, bylo nabídnuto sepsat projekty, proč by si měly elektromobil pořídit, jak tím prospějí vlasti, a následně mohly dostat dotaci zhruba 250 tisíc Kč/auto. To se dále lišilo z hlediska kategorie vozidla, užitkovosti, dotovány jsou i elektrobusy atd.. Jelikož na podobnou úsporu v ceně lze dosáhnout i jednáním s prodejcem, zejména pak při koupi více kusů, příliš to nezabralo. Co bylo velkým lákadlem pro podnikatele, byla 80% podpora současného nákupu rychlonabíjecího stojanu. Ceny, atakující v nejlepším provedení milion korun, tak spadly hodně nízko. Bohužel dodatek švejkovského ražení hovoří jasně – nesmí být k nabíječce poskytnut přístup veřejnosti! Takže podpora elektromobility hodně podivná. Ostatně jako s mnohými jinými dotacemi do čisté dopravy – oblečená, neoblečená, obutá, neobutá, pěšky i na voze……..

Ing.Radovan Burkovič