Elektromobilitou nepolíbeni namítají…

Elektromobilitou nepolíbeni namítají…

Používajíce elektromobil již čtvrtý rok, a to malý, městský, s omezeným dojezdem, jsem samozřejmě vystaven nejen všem radostem, ale i strastem nových počátků elektromobility. Avšak domácí nabíjení není problém a nabíjení v práci mám dohodnuto též. Postupně roste síť veřejných nabíječek jak od energetických společností, tak zejména od soukromníků. Nadšenců, kteří si pořídili elektromobil a tu dají k dispozici domácí zásuvku, tu silnější červený pětikolík, filantropové neváhají a pořídí rychlonabíječku. Veřejně přístupnou a v počátcích s nabíjením zdarma. Je nutné to říci, protože – nabíječek je strašně málo – je nejčastější námitka neinformovaných.

Další námitkou je – nikam s tím nedojedu. Ano, když já ráno usedám do vozu a mám dojezd pár desítek kilometrů přes stovku, kolegovi ve spalováku už svítí hladové oko a v nádrži mu šplouchá posledních pár litrů. Zoufale vyhlíží spásný stojan čerpací stanice a s úlevou ji opouští, zanechávaje tam tučný obolus. Na nějaký čas má vystaráno. Navíc takový stojan je dnes na každém rohu, což ho blaží na duši. Nezůstane v nouzi opuštěn. ČR je v EU zemí s nejvyšší hustotou čerpacích stanic včetně přepočtu na 1 obyvatele. Já najezdím svých pár desítek kilometrů a průběžně při zastávkách, nebo až po návratu, elektromobil připojím k síti a nabíjím. Prostě vím, kolik mne zhruba čeká kilometrů a pokud by to bylo přes čáru, využiji rychlonabíječky. Včetně situací, kdy potřebuji někam dále – s malým, městským elektromobilem – nad 100 kilometrů. Bráno třeba z Ostravy mne taková čeká ve Valašském Meziříčí, Žilině, Olomouci a dalších městech. Jen co 100 km budu muset 15 minut věnovat rychlonabíjení. S většími elektromobily už interval mezi nabíjením vzroste na 150 km, s moderními elektromobily už to neřeším. Prostě 250-300 km bohatě stačí na Prahu-Brno či Brno-Ostrava. Nabíjí se až v cíli. Buď pomalým připojením, mám-li čas, nebo opět rychlonabíječkou. Pokud se nehodláte smířit ani s tím, je tu pro Vás automobilka Tesla a 300-500 km dojezdu. Plus rozsáhlá celosvětová síť speciálních ultrarychlých nabíječek Tesla Supercharger. Místo výkonu rychlonabíječky běžné, max. 50 kW, nabízejí 125 kW. Jsou vyhrazeny pouze vozům značky Tesla – nebudete tak čekat nikde v řadě – a donedávna bylo doživotní nabíjení zdarma v ceně vozu.

Je to hrozně tiché, mělo by to dělat nějaký zvuk, jinak je to nebezpečné. Říká další námitka spalovacích řidičů. Ano, proto elektromobily chceme, aby se z našich silnic vytratilo neustálé monotónní hučení a zvýšený hluk při rozjezdech a řazení rychlostí. Ostatně spalovací luxusní Rols-Royce se chlubí tím, že na palubě vozu uslyšíte pouze tikot švýcarských hodinek, umístěných v dřevem vykládané palubní desce. Moderní spalovací automobily se chlubí tím, že mají odizolovaný prostor pro posádku od motoru a ty dražší i od vnějšku vozu. Dokud nepřidají plyn a pohybují se rychlostí do 20 km/hod., jsou i tyto automobily pro okolí téměř neslyšné. Tedy stejně nebezpečné, jako elektromobily. Navíc, dovedete si představit tu kakofonii elektronických umělých zvuků, které by elektromobily, obzvláště ve městech, kde se ploužíme v kolonách, vydávaly? Děkuji, nechci. Paradoxní je, že do spalovacích vozů se montují kvalitní audio soustavy, které mají za cíl přehlušit zvuky vozu, aby si je mohla posádka vychutnat. V elektromobilech jsou obvykle také, protože se auta nabízejí jen v nejvyšších výbavách. Avšak majitelé je používají stále méně a vychutnávají si ticho. Hluku mají i tak stále dost, když na křižovatce vedle nich zastaví turbodýzl či náklaďák. O pohybu v kolonách nemluvě.

Ing. Radovan Burkovič